Odra má více podob než tesané modly Triglavovy. Je vlídná i krutá jako kněží pohanského Svantovíta. Její vlny napájí Perun hromovládce. Houpe se v nich smyslný Veles, rozsévač pozemského života. Vesna s Moranou stojí u jejích pramenů a bojují o nadvládu nad světem.
Standu Chládka netřeba HYDROčtenářům představovat. Protože jeho bohaté zkušenosti a historky z cest nejsou vždy jen veselé, zato určitě poučné, sepsal Standa pro HYDRO sérii příhod, které mají kromě dávky dobrodružství také příchuť pořádného průšvihu. Začtěte se dnes do příběhu, který prožil na jedné seakajakové expedici u pobřeží Aljašky.
Jedna z mnoha výprav s Petrem Charvátem a Tomášem Lašem nás v roce 1989 dovedla do Rakouska a na sever Itálie. Vyjet za komunistů na „západ“ nebylo vůbec snadné. Bylo nutné dát žádost na mezinárodní oddělení ÚV ČSTV, aby povolilo reciproční zájezd. K žádosti jsme museli mít i písemné pozvání od místní vodácké organizace.
Na začátek si dovolím citaci popisu řeky z Wikipedie: „Šembera pramení severně od Jevan. Protéká Českým Brodem, Klučovem a Poříčany. Ústí do Výrovky, u obce Zvěřínek, na jejím ř. km 3,4. V okolí jejího toku se vyskytují zbytky tvrzí a hradišť (Šember, Dolany, Tuchoraz a Slovanské hradiště). Pod obcí Doubravčice je tok Šembery zahlouben v údolí s balvanitým řečištěm a skalkami na březích.“
Sjezdem Doubravy 25. prosince nasadil Snížák tvrdý diktát. Řekl bych, že jsme mu všichni totálně záviděli. Bylo by nemístné prohlásit o vánočních svátcích, že jsou to dny obžertství, chlastání, nicnedělání a utrácení peněz, takže to taky neřeknu a spokojím s pouhým konstatováním, že na vodě by bylo líp.
Poté, co mi Bill Endicott poslal svou verzi vzniku slalomové C2, jsme o tom ještě diskutovali. Divil se, že se ten vynálezce někam ztratil a nikdo neví, kde je. Zkusili jsme přes Kenta Forda kontaktovat archiv kanoistické federace a nalezli stopu. Johnny Evans se zúčastnil závodu na 1000 mil a měl k tomu asistenta jménem Ruby Madonia. Ten díky tomu, že nežije na stromě, ale dokonce má i telefon a e-mail, byl pro nás snadněji vypátratelný. A tak jsme získali návod, jak poslat dopis na ten Evansův strom…
se letos opět povedla. Počasí přálo (20 cm sněhu a -5°C) a hodně vody (kolem 35 cbm), což dělalo otevřeným kanoím docela problémy. Méně vodáků, ale stále dost na to, aby řeka vypadala plně v tomto období. Tradičně zamrzlo nad Pěnkavou a nad Žampachem, ale mimořádně i pod Pikovickou jehlou, tedy tři přenášení ledového úseku.
Tak takové zprávy sděluji velice rád, zvláště když vím, že je to definitivní – tedy žádná kachna z druhé ruky. Ohře se zbavila v Karlových Varech nebezpečného jezu! Mohu to opravdu potvrdit z vlastní zkušenosti, protože jsem si to po dokončení stavby již několikrát vyzkoušel společně s oddílovými kamarády.
Poslední prázdninový víkend 28. a 29. srpna se na řece Vltavě mezi hrází Lipenské přehrady a Vyšším Brodem koná tradiční vodácký happening. Sjedou se tam slalomáři i sjezdaři na divoké vodě, budou se tu konat závody raftové a závody v extrémním kajaku Devils Race. Na Lipenské přehradě pak proběhne na Maríně v Lipně nad Vltavou mezinárodní závod v kanoepolu.
Už je to hezkých pár let, co jsme si naplánovali vodácký rodinný víkend na Šumavu. Mělo nás jet osm – dva manželské páry, naše tři dcery kolem osmi let a 12ti letý syn Tomáš. Odjezd se malinko pozdržel, protože kluci museli ještě v sobotu ráno na naší zcela nové epoxidové deblovce dodělat klečení. Pak jsme naložili na vlek dvě deblovky a vyrazili.
Slunce již zapadlo za obzorem a z houštin nedalekého lesa se tiše přikrádá tma. Sedíte u vody a pozorujete okolí. Lenivý proud unáší několik suchých listů. Opodál šplouchne ryba a několik kruhů zčeří zádumčivou hladinu. Odněkud ze tmy tiše vyletí netopýr. Kličkuje nad vodou a plavnými obloučky se zlehka dotýká hladiny. Náhle vyletí vzhůru, opíše piruetu a opět se vrací k hladině. Není osamocen. S houstnoucí tmou přilétají další tajemní poslové noci.
Standa Chládek je uznávaný a zkušený vodák, jeho občasné přednášky jsou v Česku oblíbené a hojně navštěvované. Rád se dělí o své zkušenosti. Zkušenosti, které nejsou vždy veselé, zato poučné. Začtěte se proto do další z jeho seakajakářských příhod. Sám o seakajakování říká: „Od jisté doby jezdím čím dál víc a víc na mořském kajaku, což jak je dobře známo, je zcela bezpečná aktivita, zejména vhodná pro starší, vysloužilé vodáky.“ Jak je to ve skutečnosti posuďte sami.
Nevíte-li si na poslední chvíli rady s vánočním dárkem, máme pro vás jeden tip. Nádherné velkoformátové nástěnné vodácké kalendáře z edice Mountain Elements jistě potěší oko i srdce každého pádlisty.
O tom jak úžasně jsem se měl celý podzim v Nepálu se rozhodně dočtete v dalším HYDRU, ale o tom jak jsem si tam zažil perné okamžiky napíšu radši jenom tady. Slabší povahy upozorňuji, že to nebude úplná švanda. Nicméně trochu ponaučení můžete možná z mého příběhu načerpat pro svoje zdolávání nástrah divokých peřejí.
V předvánočním čase, kdy ještě více a častěji než jindy myslíme na své nejbližší a přemýšlíme, jak je nejlépe potěšit, připomínáme jeden z nejhezčích článků v historii HYDROmagazínu na téma: „upevňování vztahů ve vodáckých rodinách“. Věříme, že myšlenka tatínků z brněnského KTL je natolik inspirativní, že osloví několik vodáckých generací v loděnicích všech koutů republiky a najde mnohé následovníky.