Divoká voda

Nejlepší český kajakář posledních let „Vávra“ Hradílek se na Novém Zélandu připravuje na sezonu, tak trochu jinak. Trénuje společně s místním olympionikem Mikem Dawsonem, který se za poslední sezonu vyhoupl do užší světové špičky.

Od organizátorů letošních Talbach-Days přišla prosba o pomoc. Není řeč o ničem menším než o štýrském přírodním klenotu Untertalbachu. O jeho zániku, jakožto populárním vodáckém terénu, stále není rozhodnuto!!

Nezvykle horké dny rozpálily hřebeny hor. Tající sníh začal navyšovat hladiny horských řek na první povodňové stupně. Dokonce i neustále suchá Černá Desná začala ukazovat něco málo přes tři kubíky. Na seznámení s touto kráskou by to snad mohlo stačit.

Už dlouhou dobu se vymýšlelo jak to udělat, aby se na Trnávce dal jet jeden z českých kayakcrossových závodů. Veškeré nápady, ale vždy ztroskotaly na tom, že pouštění pitné vody do slalomového kanálu je drahé a tolik lidí, aby se to zaplatilo, se na kayakcross nikdy nesejde. Takže závod na Trnávce zůstane navždy pouze ve fázi snů. Ikdyž jedna varianta existuje a ukázalo se, že je proveditelná…

Bylo, nebylo, sjížděla jedna plzeňská partička soutěsku Grauru na řece Drivě v Norsku, a ke konci úseku se z mlžného oparu vynořily kontury dvou creekových kajaků. Na výstupním místě soukal své tělo jeden týpek z Trondheimu a jeho milá z Valldalu. Chlapík chvilku zkoušel u silnice stopnout auto, aby se dostal nahoru na nástupní místo ke svému oři, nicméně byl neúspěšný.

Již tradičně patří jeden z dubnových víkendů závodům na populární Tanvaldské Kamenici. Každoročně se sejdou sjezdaři raftaři a v posledních letech také vyznavači kayakcrossu, aby poměřili svoje síly. Pro letošní rok padlo datum kayakcrossových závodů na sobotu 28.4.

Futafest na řece Rio Futaleufu je každoročně jakýmsi uzavřením Chilské a Argentinské vodácké sezóny. Podobně jako u nás Vavřinec či Hamerák. Sejde se spousty místních pádlerů, rafterů i zahraničních vodáků, aby si užili tři dny pádlování na Futa, potkali se s kamarády, podělili se o zážitky z minulé sezóny a také si zazávodili v jednom z mnoha závodů festivalu.

Jaro už nějakou tu dobu trvá, ale vzhledem k tomu, že žádné deště nerozjely oblevu natolik, aby to v Jizerkách stálo za řeč, když pominu už tři týdny v kuse tekoucí Kamenici, museli jsme najít jinačí variantu. Při projíždění vodočtů alterntivních řek nám do oka padla Bavorská Wolfseiner Ohe.

Jaro se pomalu ale jistě přihlásilo o slovo, dokonce i podle kalendáře už oficiálně začalo a oblevy vlily vodu do koryt našich řek. Jako každý rok i letos jsou řeky po řádění zimních sněhů a vichrů zapadané stromy a tak dávejte při jarních vodáckých radovánkách pozor.

[b]Milé HYDRO[/b], děkuji ti za článek [url=http://www.hydromagazin.cz/clanek/646″]„Odvaha přenést“[/url], který vyšel kdysi v HYDROmagazínu ([redir=http://www.hydromagazin.cz/clanek/55-hydro-209-bezpecne-na-vodu/ newwindow]2/2009[/redir], pozn. red.). Už od zimy jsem se tenkrát obával, že přijde jaro a začne tát. Za dlouhých zimních večerů, kdy jsem se u televize nacpával bůčkem a zavlažoval pivem jsem dumal nad tím, jak a na co se na první jarní vodě budu vymlouvat.

Když jsem před třemi lety jel poprvé Mumlavu s kolínskou partičkou CZDRC, dostal jsem jednoduchou radu: „Hlavně nejezdi za Plukovníkem a bude to v pohodě.“ V neděli v Jizerkách jsem tohle jednoduchý pravidlo porušil a průšvih byl na světě.

Olympijská trať na předměstí Sydney, se opět po pár letech pyšnila závodem světového formátu. Vzhledem k přípravě na nadcházející sezónu se otevřeného Mistrovství Oceánie zúčastnila takřka kompletní světová špička ve všech kategoriích, a to včetně českých závodníků. Závod byl také olympijskou kvalifikací pro sekci Oceánie a zároveň nominační pro domácí závodníky.

Letošní první dva týdny v Norsku byly opravdu plné událostí. Přímo z dlouhé cesty jsem přešel přímo do prostředí EkstremsportVeka ve Vossu. Večírky, pádlování a spousta kamarádů co jsem skoro rok neviděl dělá z této akce jeden z mých nejoblíbenějších týdnů v roce. Po letošních deštích má mají všechny řeky spousty vody. Což znamená Teigdalen a jeho Double Drop možná bude mít vodu. A taky že jo! Dokonce nejvíce co jsem tu viděl a tolik, že zbytek řeky má moc.

Před pár týdny jste si mohli přečíst, že si s partičkou českých kajakářů pádlujeme na ostrově [url=http://www.hydromagazin.cz/clanek/644-putovani-po-indonesii-/]Sumatra[/url]. Blížil se konec akce a my jsme přemýšleli kam vyrazíme příště. Padlo pár návrhů a jeden z nich zněl „Až přiletíme domu, mohli by valit Jizerky, to by na uvítanou stačilo“. V ČR bylo zrovna -25˚C, tak jsme se tomu jen zasmáli a pustili to z hlavy.

Jak jsme vás už informovali, skupina českých kajakářů ve složení Míra Kodada, Honza Musil, David Sodomka a Lucka Šedivá brázdí vody Indonésie. První slíbenou reportáž z jejich cesty nám poslala Lucka. Jak to vlastně začalo? Po příletu do Jakarty nás ještě čekal přelet do Lampungu, kde nás vyzvedla místní crew s luxusním dobytčákem, který nás z letistě Lampung dovezl ke kamarádovi Delfimu domů.