Domluvit se s někým na setkání, aby mohl vzniknout rozhovor, bývá občas obtížné, u Roberta to ale bylo ještě o level jinde, když mi v lednu řekl: „Ahoj kamaráde, domluvit se můžeme, ale já za chvíli odjíždím na měsíc do Tasmánie, pak tady nějak budu, ale chci jet na lyže, a pak už mám Grand Canyon skoro na měsíc.“ Nakonec bylo ze známých důvodů všechno trochu jinak, ale i tak jsme se potkali dost v poklusu, naštěstí alespoň na parádním místě, na Trnávce.
Každý rok se se začátkem vodácké sezony na internetových diskuzích nebo ve vodáckých skupinách na sociálních sítích objevují dotazy od lidí, kteří vyrážejí NA VODU! poprvé nebo nemají dostatek zkušeností. Je to dobře a jsme za to rádi, protože lepší je se zeptat, než se hořce poučit až na řece, kdy už může být pozdě. A právě pro začínající a méně zkušené vodáky je zdarma připraven letní vodácký průvodce NA VODU!, ve kterém by měli najít odpovědi na své otázky i něco navíc.
To, co se našim kajakářům povedlo v loňském roce na světové scéně, je neskutečné. Vít Přindiš a Jiří Prskavec si mezi sebou „rozdělili“ všechny tituly, které ve slalomářské sezóně mohli získat. Nejprve se Přindiš stal evropským šampionem, Prskavec na něj navázal, když se stal vítězem celkového hodnocení světového poháru a nakonec i mistrem světa.
Přes 300 dobrovolníků a více než 200 pytlů odpadků – takový je mezisoučet letošního jarního úklidu 90kilometrového úseku řeky Sázavy mezi Kácovem a Pikovicemi.
Sucho posledních let začalo tlačit české vodáky na toky, kterými dříve trochu opovrhovali. Většinou se totiž jedná o mírně proudící nebo téměř netekoucí vody, které nejsou náchylné na sucho díky častým jezům. Mezi těmito úseky se ale najde i jedna parádní výjimka. Jez tu nepotkáte ani jeden, ale voda tu teče tak rychle, že by se za to nemusela stydět ani kdejaká peřejnatější voda a vždycky jí bude dostatek. Že je to nesmysl? Tak zkuste Labe okolo Děčína.
Tušíte, jaké řece se říká moravská Amazonka? No přece Zámecké Dyji. Že jsem vám moc nepomohl? To je ta řeka, která protéká jen kousek od zámku Lednice. A taky je to řeka, která teče skrz krásné lužní lesy – odtud si právě vysloužila přirovnání ke světovému veletoku, ale to pochopíte, až po ní poplujete. A na závěr to nejhlavnější, je to řeka, která má vodu celý rok.
Vyrazit s paddleboardem na řeku je jiné, než vyrazit na rybník nebo jezero. Tekoucí voda a pohyb na ní má svá specifika a určitě je dobré zvolit i odpovídající vybavení. Uvidíte, že když řeku zkusíte, bude vás to bavit, ale nejdřív si přečtěte pár řádek o tom, jak se na svoje první říční zkušenosti ve stoje připravit, aby to nedopadlo špatně.
Čeští vodáci úspěšně zdolávají řeky, jezera a oceány v řadě zemí všech kontinentů, ale Brazílie zatím podle všeho zůstává trochu stranou jejich zájmu. A to je zemí pro české vodáky zaslíbenou.
„Takže, ty lodě si koukejte naskládat tady k tomu stromu, stany si srazte víc k sobě a ty lodě na noc otočit,“ vykřikoval na nás prošedivělý stařík s pruhovaným modrým trikem. Podíval jsem se na svoje oddílové děti, jestli se mi to nezdá a ony vidí stejný přízrak jako já. „A vy jste kdo?“ zeptal jsem se nesměle. „Kdo asi, přece správce tábořiště! A jestli se ti tady nelíbí, sbal si svoje stany i s děckama a pokračuj dál po řece,“ hartusil správce.
Léto je v plném proudu a ve vodáckých skupinách na Facebooku se co chvíli objeví dotazy na téma „Jedeme prvně na vodu, kam máme jet? Která řeka je pro děti nejlepší? Co si máme vzít s sebou?“ a podobné. Aby také ne, sluncem prozářené fotky na kánoi či u stánku s osvěžujícím drinkem zaplavují každoročně internet a navozují dojem, že není bezstarostnější zábavy než sjíždění řeky. Možná rizika si připouští opravdu málokdo (ať již z neznalosti situace, nebo z nezodpovědnosti), většinou se končí u toho, že děti mají vesty a jsme tak v úplném bezpečí. Přitom stačí opravdu málo a z pohodové dovolené se může rázem stát noční můra, kterou se pak na internetu chlubit určitě nebudeme.
Při červnovém splutí klasického úseku z Vrútek do Strečna mě překvapilo množství vody u nasedacího místa na soutoku s řekou Turiec a fakt, že obvyklý přítok od elektrárny pod dálničním mostem nedává ani kapku.
Myšlenka nebo chcete-li důvod k naší africké misi byla asi adekvátní věku, ve kterém žijeme. Někdy v listopadu jsem na facebooku zahlédnul video od kayaksouthafrica.com, které bylo přihlášené do soutěže v mezinárodním vodáckém magazínu Kayak Session. Po jeho zhlédnutí jsem si sám pro sebe řekl, že tam prostě musím.
Je osm hodin večer 27. května a svým autem parkuji na posledním volném místě na parkovišti v Českém Šternberku. Normálně poloprázdné parkoviště je teď plné aut vodáků, kteří vyráží stejně jako já na noční plavbu se Sambou po Sázavě.
37. ročník legendárního vodáckého závodu Budějovice-Praha se letos uskuteční poslední víkend v červnu.
K úsekům našich řek, s nimiž se dá počítat i v létě, patří dolní Opava mezi městem Kravaře a ústím do Odry v Ostravě. Vzhledem k jeho délce, která není ani 30 km, by nebyl velký problém sjet ho během jednoho dne. Pokud se ale nechceme nikam hnát, můžeme tu strávit pohodový vodácký víkend a tohle byl přesně náš plán.