Turistika

Léto je v plném proudu a ve vodáckých skupinách na Facebooku se co chvíli objeví dotazy na téma „Jedeme prvně na vodu, kam máme jet? Která řeka je pro děti nejlepší? Co si máme vzít s sebou?“ a podobné. Aby také ne, sluncem prozářené fotky na kánoi či u stánku s osvěžujícím drinkem zaplavují každoročně internet a navozují dojem, že není bezstarostnější zábavy než sjíždění řeky. Možná rizika si připouští opravdu málokdo (ať již z neznalosti situace, nebo z nezodpovědnosti), většinou se končí u toho, že děti mají vesty a jsme tak v úplném bezpečí. Přitom stačí opravdu málo a z pohodové dovolené se může rázem stát noční můra, kterou se pak na internetu chlubit určitě nebudeme.

Při červnovém splutí klasického úseku z Vrútek do Strečna mě překvapilo množství vody u nasedacího místa na soutoku s řekou Turiec a fakt, že obvyklý přítok od elektrárny pod dálničním mostem nedává ani kapku.

Je osm hodin večer 27. května a svým autem parkuji na posledním volném místě na parkovišti v Českém Šternberku. Normálně poloprázdné parkoviště je teď plné aut vodáků, kteří vyráží stejně jako já na noční plavbu se Sambou po Sázavě.

K úsekům našich řek, s nimiž se dá počítat i v létě, patří dolní Opava mezi městem Kravaře a ústím do Odry v Ostravě. Vzhledem k jeho délce, která není ani 30 km, by nebyl velký problém sjet ho během jednoho dne. Pokud se ale nechceme nikam hnát, můžeme tu strávit pohodový vodácký víkend a tohle byl přesně náš plán.

Když vám někdo řekne, že absolvoval Veverčí stezku, budete pravděpodobně očekávat nějaký zajímavý trek nebo delší pěší výlet, možná s návštěvou rozhledny umístěné na stromě.

Kdo ví, kdy se to v člověku tak nějak rozhodne, že bude k něčemu dycinky tíhnout. Zkrátka mít „to“ rád. Určitě už někdy v dětství, ale ten konkrétní moment, ten se asi povede jen málokdy přesně odchytit.

Vodák je tvor většinou společenský, sportovní a leckdy i romantický. Chce pádlovat na fajn řece, pak postavit stan, zahrát na kytaru, opéct něco dobrého na ohni nebo s kámoši skočit do hospůdky a zapomenout na to, že existuje nějaká práce a politika. Jsme rádi, že máme řeky, které mají i v létě vodu, sjízdné jezy, spousty tábořišť, hospůdek a dalších dnešních vymožeností. Můžeme si půjčit loď na horním toku a dole ji zase vrátit. Prostě pohoda. Jenže možná už jste také zažili některý z následujících příběhů…

Když se člověku řekne nebezpečí na řece, asi mu automaticky jako první asociace naskočí jez. Ano, na našich turistických řekách jsou jezy skutečně těmi největšími strašáky a jsou jimi právem. Pojďme si trochu popsat chování vody v jezu a co dokáže taková voda s plavajícím člověkem udělat. Třeba vám to pomůže vyvarovat se zbytečné nebezpečné situace.

Tohle není řeka pro fajnovky a pivní raftové posádky!

Malý Dunaj je navzdory svému názvu poměrně velkým vodním tokem. Jméno jeho nejsilnějšího přítoku ve mně vyvolalo romantické představy: Černá Voda přece protékala podzemím Foglarových Stínadel.

Je až neuvěřitelné, co všechno tenhle člověk dokáže stíhat. Aktivní outdoorový sportovec, frontman v kapele Maršál Bazén, podnikatel a spolumajitel rodinné firmy SUNDISK v loňském roce oslavil krásné 60. narozeniny.

Zažloutlé stránky starých listin vyprávějí o časech, kdy do šerého hvozdu rozeklané Vysočiny začali přicházet první lidé. Vydali se od Brna proti proudu veliké Černé řeky – Švarcavy – Svratky.

Možná jste o téhle jihočeské řece nikdy neslyšeli, stejně tak je možné, že jste ji jeli, jen o tom nevíte. Často totiž bývá mylně nazývána Lužnicí. Nežárka vzniká soutokem Kamenice a Žirovnice u Jarošova, ale vodáci ji většinou znají až o pár kilometrů níž – od místa, kde se do ní vlévá Nová řeka.

Nezaměnitelné aroma polyesterové pryskyřice nezadržitelně stoupalo historickou budovou kolínského gymnázia až do druhého patra. Zvědavý školník přes opakovaná varování každou chvíli otevíral dveře a nahlížel, jak jsme s tím daleko, čímž přidával komínovému efektu na síle.

Je polovina února, konkrétně 14. Že prej Valentýn. Nevím jak u vás, ale my na Valentýna kašleme. My se milujeme celoročně. Takže? Horní Odra hlásí 113 cm, což není úplně dost, ale je to aspoň něco.